Stránka:Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu/131

Tato stránka nebyla zkontrolována

Než on doleze sem, tak se přiloudajíc,
Stokrát dřív se vyspí svižný zajíc.
V tom si k mezi trochu ještě popoklusne,
Sluchy přiklopí a usne.
Hlemejžď zatím, krok po kroku nesa,
Doplíží se lesa.
Probudí se zajíc,
Právě v čas; i vyskočiv a pospíchajíc
Darmo však se žene po šneku;
Neb ten, v půlcestě co nespal, radost maje,
Zajíci se vysmívaje:
Ej! kdož, mluví, prvnější z nás u břeku?