Stránka:Pospíšil, Josef - České úlohy šachové.pdf/20

Tato stránka byla zkontrolována

Přemístění jednotlivých tahů, které nastati může někdy zvláště v jednodušších úlohách, pokládati jest co do vlivu na správnosť na roveň s vedlejším luštěním resp. dualy.

Úloha zůstává vždy v jakési spojitosti se hrou praktickou; jeť zidealisovaným zakončením partie. Proto oprávněn jest i požadavek správnosti postavy. Postavení úlohy budiž takové, aby bylo možno odvoditi je beze všech zvláštních výminek z původního postavení kamenů na základě platných pravidel hry. Ovšem není nutno při důkazu správnosti posice sestrojiti takovou smyšlenou partii. Zde dokazuje se spíše jen nesprávnonsť postavení pomocí jistých známek. Nesprávné, poněvadž nemožné bylo by na př. postavení černých pěšců f7, g7, h7, h5. Často dokázati lze z postavení pěšců, kolik nepřátelských kamenů nejméně bylo již vzato; je-li jich v určité posici více než činí zbytek, jest ovšem postavení nemožným. Nemožno-li dokázati podobnými spůsoby nesprávnosť postavení, nutno pokládati úlohu co do posice za správnou. Dosti často může vyskytnouti se postava asi následující: Bílý Sc5 Pb2, d2. Zde dovedeme vysvětliti postavení střelce z původního místa na c1 jen tenkráte, připustíme-li, že povstal z pěšce na poslední čáře se proměnivšího. Postavení to nazývá se relativně nemožným. Úlohy takové nelze pokládati za úplně nesprávné; leč nikdy nemohou obstáti v turnajích před přísnějším posudkem.

Úloha, jakožto dílo umělecké.

A. Čistota matu.

Požadavek tento tvoří přední pravidlo specielní šachové esthetiky. Mat jest čistým, je-li kryto v matové síti každé pole pouze jedinou figurou strany vítězné nebo pouze zastaveno figurou