Stránka:Polívka O zlatém ptáčku a dvou chudých chlapcích.djvu/8

Tato stránka nebyla zkontrolována
101
O zlatém ptáčku a dvou chudých chlapcích.

a mysleli, že ptáček zbyl ze svatební hostiny jako nepatrný zbytek. Silnější hoch dal slabšímu všechno maso, sobě ponechal jen srdce. Hoši pak odešli, přišli do nějaké samoty. Ráno menší chlapec tajně zmizel, neboť zašpinil postel — pod jeho polštářem našli 50 tolarů — přišel do města i vstoupil do služeb k nějaké ženě. U té pracoval, a když vyrostl, chtěl dále do světa. O svém daru nevěděl, že denně má pod polštářem 50 tolarů. Hospodyně nechce ho propouštěti, neboť by nedostávala dále tolik peněz. Od čarodějnice dozvěděla se, odkud má hoch svůj dar: na jeho počest uspořádá hostinu, opije chlapce, tak že vyvrhne v noci ptáka. Dcera hospodynina ho spolkne. Mladík šel do světa se starou puškou a málo penězi. Pod vlivem látky o nevěrné ženě byl přejat nový motiv. Havran uprosil hocha v lese, tak že ho nezastřelil, i daroval mu prsten, ze kterého tolik dukátů vypadne, kolikráte jím otočí. Vrátil se domů ke své hospodyni, a tam ho pohostili, o prsten okradli a vyhodili ven do zimy. Druhý den putoval dále, přišel do krajiny, kde nalezl nejkrásnéjší salát na sněhu; když ho okusil, byl proměněn v osla. Za chvilku přišel do letní krajiny a nalezl jiný salát, po kterém nabyl opět lidské podoby. Se salátem vrátil se k hospodyni své, aby ji a dceru její potrestal. V městě prodal salát nejdříve čarodějnici, tato proměnila se hned v oslici, na ni pak naložil všecek svůj salát a pohnal ji před hospodu. Koupila a snědla salát hospodyně s oběma dcerama. Hoch vzal jim jejich poklady, naložil je na oslice a hnal je všecky čtyry do světa. Obě starší půjčil mlynářovi, který je tak mučil, že brzy zemřely. Oslice-dívky zahnal hoch do země letní, kdež nabyly zase své lidské podoby. Starší chlapec zůstal u starce na samotě, až vyrostl. Když šel lesem, přidružil se k němu myslivecký mládenec; tento střelil na zápasící krále hadí a byl od nich roztrhán: náš pak mladík dostal kořínek do úst, po kterém rozuměl řeči hadí. Potom osvobodil mouchu z pavučiny; moucha zůstala nyní u něho a podporovala ho na dále svou radou. Před branou města sešel se s mužem, který přišel o svůj nos, neboť neuhodl myšlenek svého pána. Mladík vstoupil do služeb tohoto pána na radu své mouchy. Pomocí mouchy dobude svému pánovi zlatovlasé princezny ze Sicílie. Mladík se stal pak mocným králem v Sicílii. Po nějaké době navštívil svého otce ve své vlasti, a tam sešel se se svým bratrem.

Obvyklý motiv o zvolení za krále, který jsme nalezli ve versi sedmihradské, zde vypadl. Také setkání obou bratří jest tu jinaké, patrně porušené.

Ostatní verse jsou ještě více porušeny; pokažen jest zvláště hlavní základní motiv o nápisech pod křídloma zázračného ptáka. Tak předně ve versi z Paderbornska[1] (Ng). I tu se vypravuje osud dvou bratří, ale starší z nich nestal se králem, že snad snědl hlavu ptačí, než vlastní spíše zásluhou. Splynula tu látka naše s látkou o reku vítězi nad drakem,