Stránka:Polívka O zlatém ptáčku a dvou chudých chlapcích.djvu/5

Tato stránka nebyla zkontrolována
98
J. Polívka:

pozměněn počátek verse, pták byl ihned zastřelen; motiv o zvolení krále rovněž zapomenut; také motiv o zrádné milence odpadl, a místo ní nastoupila lakotná paní, která jinakým způsobem se chtěla domoci zázračného srdce ptačího; paní proměněná v oslici učinila sama životu svému konec, a nebyla utýrána.

Ve versi moravské z okolí sloupského[1] (Čm²) přinesl chuďas dětem svým domů zlatého ptáčka. Vejce jeho prodána zlatníkovi. Nápis pod křídlem »kdo by snědl mé srdce, bude králem, a kdo žaloudek, bude míti každého rána pod hlavou hromádku dukátů« četl syn zlatníkův a domluvil se pak, že si vezme dceru chuďasovu, ale věnem požádá právě tohoto zlatého ptáčka. Měl se ustrojiti ke svatbě, než se vrátí z kostela. Oba synkové chtěli také něco okusiti z toho ptáčka, aspoň vnitřnosti jeho snísti, aby to nebylo znáti, a tak snědl jeden srdce, druhý žaludek. Na útěku svém zapadli ke kupcovi a tam jim věrně uschovávali dukáty, které se denně nalézaly pod hlavou chlapce. Po roce táhli dále do světa, každý jinam. Mladší přišel do hospody, byl od dcerek šenkýřčiných obehrán a zbaven na konec žaludku ptačího. Pomocí sťovíka, který našel na jedné louce, obrátil šenkýřku a její dcery v kozy, zapřáhl je a ujel s nimi. Přijel do města, ve kterém král, bratr jeho stavěl zámek. Ke stavbě této dovážel kámen svými kozami, a velice je týral. Král ho poznal a vyzval ho, aby je zase obrátil v lidi.

Jak se mladík stal králem, zapomněl vypravovatel této verse. Druhá verse valašská[2] (Čv²) jest silně porušena. Počátek její srovnává se celkem s ostatními versemi, zvláště s Čm². Chlapci chytili v lese ptáčka, přinesli ho domů, do rána snesl ptáček zlaté vajíčko. Matka jich prodala vajíčko kupcovi a řekla mu, že mají takového ptáka, který každý den jedno vejce snese. Kupec šel se podívat na ptáka a přečetl nápis na křídlech »k do joho ptáčka sní, císařem bude.« Nápis neúplný. Dále se vypravuje, že jeden chlapec Janek, který snědl kousek pečené — který, není řečeno — nalézal pod hlavou míšek s dukáty. Vypravují se dále osudy tohoto chlapce zcela odchylně, na tento dar bylo úplně zapomenuto, a odpadl motiv s nevěrnou milenkou (ženou). Kupec zatajil nápis a smluvil svatbu svého synka se sestrou těchto chlapců, vyžádav si, že o svatbě smějí ptáčka toho snísti jen nevěsta a ženich. Snědli ho ale tajně oba chlapci, Jozef hlavu a celého ptáčka mimo kousek, který dal Jankovi. Jozef stal se císařem, ale jak, rovněž bylo zapomenuto. Janek dostal od hospodského, který shraboval míšky s dukáty sám pro sebe, ubrousek, který měl takovou moc, že měl jaké jídlo chtěl, když jej prostřel. Ten pak vyměnil za mošnu, ze které dva vojáci vyskočí, když na ni udeří — dostal ubrousek zase zpět pomocí těchto vojáků —, dále za klobouk, který, když se otočí na hlavě, jde ze všech stran vojna, a z kterého vojáci střílejí z kusů, a konečně za palici (»kdo se kolem ní točí, pod


  1. Český Lid VIII, str. 147 sl.
  2. B. M. Kulda, Moravské národní pohádky, pověsti, I, 1874 str. 119 sl. č 29.