zapomněl a ve své zlosti vyřkl slovo »tabák«: »Kaj ćeš mi ti gad stari gadit tabak, odhajaj sada valja iz vrta«. Hrabě ukryt zaslechl slovo, a tak vyhrál sázku.
Čert naučil lidi kouřiti z dýmek, jakož i šňupati, o čemž jest řada maloruských povídek v různých obměnách. Čert sedí ve svých bažinách, jde cestou a kouří z dýmky. Potká ho člověk a požádá ho, aby mu dal aspoň jednou potáhnouti si. Čert dal. Člověk vykouřil dýmku a ještě poprosil na cestu, i řekl, znamenitá to věc tabák, i sílu udržuje i zahřívá. Vyprosil si semena a začal pěstovati tabák ve své zahradě. Tato v Jekaterinoslavské gub. zapsaná pověst[1] nemá jak viděti žádné tendence nepřátelské tabáku.
Velice jest rozšířena následující pověst od východní Haliče až do gub. Smolenské, Kalužské, ba až na Kavkaz ovšem s různými dosti nepatrnými obměnami. V Sambor. okr. v Haliči[2] byla již před dvacíti lety zapsána povídka vypravující o pohřebních slavnostech, které vystrojil čert své matce. Čert sezval mnoho lidí, také popy ke pohřbu své matky a po pohřbu pohostil lidi ve svém domě. Lidé neoplakávali čertovu matku, a čert těžce to nesl. Po hostině natřel čert tabáku a pobízel své hosty »dosud jedla ústa, nechat nyní jí nos«. Lily se nyní slzy z očí čertových hostů. Spatřil to moudrý Šalomonu, šel k Bohu a vyložil mu, že jest potřebno dáti lidem tabák a dýmky, aby kouřili a plivali na čertovu matku. Svolil Bůh, a tak začali lidé kouřiti a plivati a říkati »fuj na čertovu matku«. Vítr roznesl tabák po světě. Lidé rozešli se s tabákem a dýmkami domů: a tak nyní jedni šňupají a pláčí nad čertovou matkou, druzí kouří z dýmek a plivají na ni. Ve versích z Bučac. okr.[3] vých. Haliče přinesl místo Šalomouna Kristus a ne Bůh lidem dýmky. Podobně vypravuje se v Homel. okr. Mohylevské gub.[4] a v Smolenské gub.[5]. V jiné versi z Jekaterinoslav. gub.[6], patrně pokažené, nevypravuje se více, že čert naučil své hosty šňupati a Bůh pak kouřiti. Vypravuje se tu jen, že čert sehnal všecky čerty, když jeho matka zemřela. Sebrali se kuřáci s dýmkami a šňupáci se svými růžky, a rozesedli se do dvou řad. Kuřáci vytáhli z dýmky dým a
- ↑ Манжура Сказки, пословицы и т. п. str. 145.
- ↑ Данило Лепкій Чортъ посля понятій и вѣрованя люду — Зоря VIII, 44. Жите і Слово III (1895), str. 374 č. 35. Етнограф. Збірник V, 169. Český překlad od Fr. Řehoře: Zlatá Praha 1891, č. 44 str. 522.
- ↑ Етнограф. з6іpник XII, str. 72 č. 77, 78.
- ↑ Романовъ Бѣлорусскій Сборникъ IV, str. 23 č. 16 pozn.
- ↑ Добровольскій Смоленскій Этногр. Сборн. I, str. 282 č. 47.
- ↑ Драгомановъ Малорусскія народныя преданiя str. 13 č. 38.
