Stránka:POLÁČEK, Karel - Židovské anekdoty, 2nd edition.djvu/9

Tato stránka nebyla zkontrolována

máte tak, pane soudce. Šofar je, aby se tak řeklo… Šofar je šofar.“

Soudce se rozzlobil a pohrozil znalci pokutou, že si dělá posměch ze soudu. Tak tedy znalec se opět zamyslil a pak řekl neochotně: „Šofar… to je taková trumpeta.“

„Tak vidíte, že to umíte vysvětlit,“ liboval si soudce, „teď už vím, co je to šofar.“ A vynesl rozsudek.

Po vynešení rozsudku přistoupil k soudci obžalovaný, žalobce i znalec. A všichni řekli jednohlasně: „Abyste věděl, pane rado: šofar není žádná trumpeta. Šofar je šofar!“

A co mám říci o židovské anekdotě? Židovská anekdota je — židovská anekdota.

K. P.