Stránka:Náš lid, jak jeví se ve svých zvycích, obyčejích, písních a t. d. z kraje litovelského a severní Moravy.djvu/25

Tato stránka nebyla zkontrolována
25


platilo se někde třenici 4 kr., jedna žemička, celý den jídlo a 2 vdolky, zvláště když třela v domě hospodářově.

Kloub potřeného lnu se pak potíral na potírkách. Potíráním se zbavoval len jemného pazdeří. Ku potírání brala se žemička celá najednou a 30 takových spotíraných žemiček vázalo se opět vjeden kloub. Spotíraný len se pak ochloval na ochlích, které se do ochláře zasazovaly a sice napřed na řídké ochli a pak na husté ochli. Když se strhoval len na řídké ochli, co zůstalo pod ochlí, byla koudel; zbylé vlákno se pak pačisalo na hustší ochli. A co zůstalo zde opět pod ochlí, byly pačisky a ze lnu čistého dělaly se žemičky. Obyčejně tímto spůsobem udělalo se z celého jednoho kloubu jen 5 neb 6 žemiček, dle toho jak velké hrsti byly a jak len byl dobrý, jelikož se obyčejně 5 neb 6 hrstí z kloubu brávalo na jednu žemičku. Z koudele se dělaly grackybrady – a tyto se předly na plátno grackové, které se upotřebilo na poslámky, cíchy, kanafas, opasky a pod. Z koudele, která se nedělala na gracky, předlo se z kužele na měchy. Pačisky se též buď předly z kužele na plátno, neb se z nich dělaly brady a předly na plátno, které však bylo pěknější, než ono z koudele a bylo na všecky domácí potřeby. Zemičky z jemného vlákna lněneho nadívaly se na kužel a předly na plátno jemné, což se však svěřilo jen dovedně přadleně – ponejvíce předla je hospodyně sama, – kdežto ostatní předly dívky. Z gracek – brad – zbyly špuňky, a ty předli pacholci na přízí špuňkovou, která se prodávala a dělaly se z ní hadry a podobné věci. Po takové trhové přízi – špuňkové – chodili po dědináoh handlíři a kupovali ji, tak jako dnes chodí po tvarohu a po vejcích.

Ku předení sloužil kolovrat různého druhu a též větší neb menší dle toho, zdaž špuňky neb pěkné předivo se na něm předlo. K tomu ještě patřila přeslioe s kuželem, neb s ochličkou, též kužel jen s deskou – podprdnou – a různá motovidla.

Brady – gracky – se dělávaly večerama a začaly se dělat asi 3 neděle před císařskými hody, a do sv. Martina musela míti každá přadlena, špatná „jednô“, dobrá „dvě štôčkê“ napředeny. Na graoky se scházívaly jako na přástky a dělaly je „ochlêčkama“.

Příze z kužele a gracek počítala se na předýnka; předýnko mělo 3 loktě, lokeť 20 pasem a pásmo 20 nití. Čtyry předýnka byly do jedné „štôčkê“. Spuňková příze počítala se jen na loktě a takto prodávala. Příze pěkná dávala se bílit a na plátno dělat, aneb jen zrovna na plátno dělat. Prvotně se i toto dělávalo doma, později se to však dávalo dělat z domu, někdy ovšem se ještě špatnější příze bílívala doma.. Plátno sivé se bílívalo doma na bělidlech, kterých bývala plná dědina, jelikož je každý před svým domem měl a též ještě i na dvoře a v sadě. Plátno z bílé příze se též ještě dávalo bílit, když chtěli je míti pěkné na košile. Na lněném plátně vyšívaly též ženy naše tak dovedně a krásně, že práce jejich budí dnes obdiv celého vzdělaného světa.

* * *