Jedni říkali, že spis ten pochází od moudrého a nábožného Israelity, jenž byl žil před mnoha lety, a po celý věk svůj myslil jen o tom, kterak by národ svůj učinil bohatým, moudrým a šťastným. Jiní naopak domnívali se, že onen praděd Ezofovičův, jenžto žil před mnoha lety, byl bezbožník, odštěpenec podplacený Gojimy, aby vyhladil jméno Israele a zákon jeho s povrchu zemského.“
„Spis ten podává naučení, kterak lze proměniti písek ve zlato, a co chudí lidé musejí činiti, aby pojednou velmi zbohatli.“
„Nikoli; v tom písmě jest povědíno, jakým způsobem člověk může odháněti od sebe ďábly, aby se ho nikdy nedotýkali, a z písmen jména božího složiti takové slovo, že ten, kdo je vysloví, bude pak moci proniknouti očima nebe i zemi…“
„Nikoli; v tom písmě jest povědíno, co Israelité mají činiti, aby proměnili nepřátely své v přátely a umluvili mír se všemi lidmi nepřátelskými.“
„A někdo slyšel také, že ten spis podává naučení, jak lze vzkřísiti Mojžíše a vyzvati ho, aby opět přišed, vysvobodil lid svůj z neštěstí, temnoty a ponížení, a uvedl ho do země oplývající zlatem, moudrostí a slávou.“
„Proč asi Ezofoviči posud nehledali a neohlásili lidu písma toho?“
„Báli se; neboť kdo se dotkne toho spisu, tomu ruce shoří plamenem velikým a v prach se rozpadnou.“
„Nikoli; kdo se dotkne toho spisu, tomu jedovatí hadí se ovinou okolo srdce…“
„Tomu čelo zčerná jako sazemi…“
„Od toho uprchne štěstí a spokojenosť…“
„Na toho sesype se kamení jako krupobití…“
„Ten bude míti krvavou známku na čele…“
„Kdysi — staří lidé posud žijící pamatují se na to —
