Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/99

Tato stránka nebyla zkontrolována
— 82 —


»Duševní oxygen, element svobody v tom je - částečně ovšem! - to nepopírám. Ale ten oxygen je tou atmosférou nad naší' sklenici tak nešťastně smichaný a prosáklý výpary všelijakých přípalujicích se zaschlých olejů, vite, těmi všelijakými zásadami a hesly a čerty ďábly, žeje v oučincích svých ubohý. Prosím vás,< - chopil doktora za ruku - ›mazání orlíčků a jiné détinství? l -No tak vidítelČlověk nevi, má-li se smát nebo plak'at nad tím.<

Po těch slovech vlil do sebe svou sklínku a jsa„tak rozhovořen, nalil si novou, doplniv před. tím i hostovu.

»Mně se zdá,c mluvil při tom doktor, ›Ze to nejsou ani ty zasohlé oleje všelijakých zásad a hesel, ta atmosféra nad materiálem, co vadí pronikavějšímu účinku, já mám za to, že v materiálu samém je závada. Je vodnatý, nezápalný -c

›Morálně a intelektuálně nedokvašený, ano! Tak tak! - A ani ty proudy, které jím chtějí pohnout, které chtějí roz-rozčeřit, rozvlnit ho, nemají pořád té síly. Všecko potřebuje času a vývoje, a na to se zapomíná, to je to! Nic se neděje zázrakem, nic experimentem. Ze spoda se musí roztok vařit, a ne k povrchu přikládat sítka. Národ není zápalný vích, národ je těžká složitá massa. A zvlášť náš národ, který je obklopen tolika vlivy, vlivy nebezpečnými, které