Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/92

Tato stránka nebyla zkontrolována
— 75 —


starší dálnice, cukrovarem placená, jenł pan Vacata měl_ na posluhu starého šedesátiletého lampáře, s nímž si povídával o vojně. Říkalo se o něm, že si nedává ani prádlo prát, nýbrž že nosí košili tak dlouho, až ji roztrhá, a pak ji zahodí. Nebylo to možno zjistit; jeho široký vlajíeí vous a dlouhý vlas zakrývaly vždy límec i náprsenku, tak že nebylo vidět, má-li čistý nebo špinavý, ba má-li vůbec jaký..

V továrně se dořezalo jiz začátkem ledna; nyní se pouze vytáěelo a osmosovalo. Pan Vacata ubíral se postranním vchodem do melasnlku a syrobárny; doktor zahnul - vešed fortnou na dvůr - v levo k úřednickému stavení, v němž z předu nalézala se v přízemí váha a písámy, v zadu byty strojníkův, půdeckého a vařiče,iv prvním poschodl_ pak byty ředitelův a ostatních úředníků.

Jda kolem oken písámy zahlédl doktor u pultu ředitele Pupetra, živě rukou mu kynouclho. Věděl, ze se s ním ještě setká, až půjde od vařičových, proto nyní jen nadzvedl klobouk a zakývąl hlavou, jakoby chtěl naznačit, to že tak prozatím, než si potřesou pravicemi a vypijí spolu sklenku Modrjulu.

Vařiči Chaloupkovi stonala žena zánětem pohrudnice. Byla ještě mladá a hezká a slouzívala před lety u ředitele Pupelra, a nyní ode dvou let, co měl rodinu svou vždy po celý téměř školní rok k vůli dětem v Praze, opět mu