Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/59

Tato stránka nebyla zkontrolována
― 42 ―


se na ni ptal, a pan slrýček sám přines* ze svév zahrady kytičku růží a řek”, že vy ji posíláte. A jako když Zázračná ruka se jí dotkne - měl jste vidět - tak se usmála a tak jí hned bylo líp a jen na ty růže pořád se dívala. A když se jí minuly pátek k večeru zas přiHžilo, a pan doktor byl až v Neholičkách ve dvoře, a já jí viděla tak se trápit, až se mi zdálo, že se nemůže ani rána dočkat, tu v smrtelné zrovna úzkosti jsem poslala k pam' tetince a vzkázala jí, aby k nám přišla jakorse zprávou, že jsle zase psal, a trochu ji u'm potěšila A paní doktorová přišla, a jaká je dobraňka, řekla jí, taky jen aby ji potěšila, že tenhle tyden přijedele ji navštíviL- Den co den vás čeká od té chvíle, ten hrozny nepokoj zvyšoval její herečku a slabost, a tak jsme si už nevěděli jiné pomoci, než vám telegrafovatk

A jakoby vyčerpala tímto líčením přerývaným slzami a vzlykotem všechny své síly, objala jej náhle stará paní křečovitě a v prnd« kém Štkání složila mu hlavu na prsa.

»Pane doktore … pane doktore… ineusmrťte nám ji … jako anděla vás budem vzývatlc

A stary učitel, jenž neslyšmo přišel do síně, stál v tomto okamžiku přitlačen ke zdí, schvácen a zlomen, a slzy jako hrách se mu koulely ze zaplavených dobrých jeho očí po