rovnávat - a pak, když člověk myslí: teď jsi konečně nejhorší přemohl, příjde nenadálá rána, z cista' jasna, 'jako blesk udeří zrovna vedle vás a.- neštěstí horší než ztráta majetku, než nemocfnež smrt á věcná temnota! — A když ani pak jste nepad” - najednou jako zákeřník od zadu přepadne 'vás hanba, nůž vám v Sľdt'l obrátí -.a vy vidíte, že je to vlastní krev - a chodíte v té hanbé jako nahý na slunci u jako v plamenech…« Zamlčel se, .jakoby se mu cos v hrdle vzpříčilo, máchl rukou, chopil se skleničky a napil se, jakoby cos odporného splakoval. Po chvíli, v niž slyšeti bylo jen zrychleny“a chrčivý jeho dech, obrátil se na doktora, zakýval opět” hlavou a pravil jako vítězně:
›Po takových zkouškách -_ čím je smrt? - Víte, že' ji člověk volá jako vysvobození? A nejen k sobě - nejen k sobě'jiyolá, pane doktore,« pozvedl hlasa vztyeil prst. ›A ona přichází, a. člověk nevidí, jak je milosrdná '-- a nepřichází, a člověk vinll, jak je ukrutná. A proto jsem řekl: ,Lepší je den smrti, než den nerození člověka.t Všecko jsem zkusil, i to, že člověk všecko přežije, i to, že na konec si řekne: ,Všecko je r'narnost, a nejmoudřejší ještě, oslazovat si bolestné dny života, zjasnit duši, zveselit srdce,l jako to pravil Kazatel.:
»Musí být síla k tomu,« poznamenal doktor. Ale sotva toto slovo vyřkl, jakoby jiskra se mu
