Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/113

Tato stránka nebyla zkontrolována
— 96 —


ničený s jedné strany volnou zatáčkou řeky, s druhé silnicí. Na straně k řece, hned u kostela za Školou, stála fara se zahradou až k samému břehu se svážející, za farou pak řada menších domků, mezi kterými,byly i dvě villovité stavby, z nichž jedna náležela velkoobchodníku Bavorovi z Prahy, druhá notáři Hruškovi z blízkého okresního města. Rodiny obou trávily zde prázdninové měsíce. U samého cípu na břehu řeky byl panský mlýn s pilou. Kolem tohoto mlýna vedla cesta k dřevěnému mostu a vůbec k ře'ce a lučnatým jejím břehům. Na protější straně zákoslelí byly za panským dvorem menší živnosti chalupnické, hajnovna a několik stavení domkářských.

Doktor s oñciálem přešli již villu Bavorku, kdyz starý pán 'pojednou uleknut v'ytrhl se ze svého hovoru a zarazil krok.

»Kam pak mě to vlastně táhnou, vzdyt já zůstávám na druhém konci,« ozval se skoro prudce.

»Vždyť jsem vám, pane oñciále, povídal, že jdu k panu Fahianovi.«

»No jo, tak to mají říct, tam já přec s nima-nepůjdu. - Clověk se tak zapovíd'á, že ani neví, kam jde,« dodával mírněji.

»Kouknou, kouknou,« zvolal náhle obraceje se ke kostelu, ›na barometru je teprv devět — to ještě dlouho bude tenhle marast« a zasmál