Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/52

Tato stránka byla zkontrolována

ních tyranů; nad těmi, kteří bezstarostně, v dobrých poměrech žijí a přec nemají očí k vidění ani uši k slyšení; nad pohany, kteří na vzdálených ostrovech v moři sídli; a skončil snažným svým přáním, by slova, jež právě pronesl, došla vřelého a milého přijetí a podobala se zrnu zasetému v úrodnou jež přinese hojnou žeň ctnostných skutků. Amen.

Kostelem rozlehl se šustot šatů; posluchači právě sedali. — Chlapec, jehož život tato kniha líčí, neměl velký požitek z kázání, byl však trpělivý — a více se přec na něm nemohlo žádat. — Po celé kázání tvrdošijně se držel; proti své vůli zachycoval jednotlivosti, jež kazatel vypočítával neposlouchal sice, znal však způsob, jakýmž duchovní ode dávna pravidelně postupoval, a když vsunul nějaký nový dodatek, zaslechl jej a z celé duše se hněvivě zachvěl; každý dodatek pokládal za neslušné taškářství. — Asi v polovici kázání sedla si moucha před ním na lavici a trýznila ho tím, že si klidně pracku o pracku třela; chytala se za hlavu s takovou silou, že div ji od trupu neodtrhla; i bylo viděti tenounkou nitku představující krk; zadními nožkami otírala křídla, jež hladila k tělu, jako by to byly šosy u kabátu, celý svůj zevnějšek upravovala s takovým klidem, jako by byla v úplné bezpečnosti. A byla opravdu v bezpečí; neboť jakkoli Toma silně ruce svrběly, máchnouti po ní, přece se neodvážil — zdálo se mu,