Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/34

Tato stránka byla zkontrolována

IV.

Slunce vyšlo klidnému světu a paprsky jeho snesly se na tichou vesničku jako Boží požehnání. Po snídani konala se u tetičky Márinky rodinná bohoslužba; byla zahájena kázáním složeným od základů z pevné řady výroků Písma, jež byly v celek sloučeny zvláštní, jemnou maltou; a potom přečtena jedna z truchlivých kapitol zákona Mojžíšova, jako na Sinaji.

Tom si opásal bedra — obrazně řečeno — a »dal se do učení«. Sid se naučil své úloze již před několika dny. Tom napjal všechnu duševní sílu, by si v pamět vštípil pět řádek; zvolil si část kázání na hoře, poněvadž mělo řádky nejkratší. Po půlhodině měl Tom jakés takés ponětí o své lekci, nic víc však než ponětí, neboť myšlénky jeho za tu dobu proběhly zatím celým oborem duševního života lidského a ruce také nezahálely, staraly se pilně o zábavu. Marie vzala knihu, by ho vyslýchala a Tom začal tápat v temnotách.

»Požehnaní jsou — eh — eh —«