Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/302

Tato stránka nebyla zkontrolována

mu, kterak se s Rebekou díval na dohořívající a hasnoucí plamínek.

Hoši začali tu šeptat; neboť ticho a šero zde vládnoucí skličovalo ducha. I šli dále a po chvilce vkročili do jiné chodby, kterou se ku předu brali, až se dostali ke »srázu«. Při světle svíček viděli hoši, že to vlastně není obyčejná propast, nýbrž jen dvacet až třicet stop hluboký sráz.

»Teď ti něco ukáži, Frantíku,« zašeptal Tom.

I pozvedl svíčku a pravil:

»Podívej se tamhle daleko za rohem. Vidíš? Tadyhle — tamhle na té velké skále — ze svíčkového čoudu — «

»Tome, to je kříž

»A kde je tedy to čís. 2.? „Pod křížem!“ vidíš? A právě odtud vyšel Rudý Józa se svíčkou, Frantíku.«

Frantík zděšeně zíral chvíli na tajemné to znamení, a potom pravil chvějícím se hlasem:

»Tome, pojďme odsud!«

»Cože! Máme tu nechat poklad?«

»Ano — necháme jej tady. Duch Rudého Józy jistě tu bloudí.«

»Ó nikoli, Frantíku, nikoli. Bude strašiti na místě, kde zahynul — u vchodu do tohoto sklepení — daleko, na pět mil odtud.«

»Není pravda, Tome. Bude hlídati peníze. Vím dobře, co dovede takový duch, a ty to víš taky.«