a prodlabal; ovšem marné bylo jeho úsilí; neboť skála tu tvořila přirozený práh a na nepovolnou tuto hmotu nestačil žádný nůž — nůž musil podlehnouti. Však ani kdyby tu ona skála byla nepřekážela, všecko jeho úsilí bylo by marné bývalo, neboť ani kdyby se bylo podařilo Rudému Józovi prořezati celý trám, nebyl by se mohl otvorem pod dveřmi protáhnout, a Rudý Józa si toho byl vědom. I tesal tedy do trámu, jen aby něco dělal — aby mu uběhla dlouhá chvíle — aby něčím zaujal trápenou mysl. Obyčejně bývaly zde na kraji sklepení v trhlinách nastrkány kousky svíček, jež zde nechali výletníci, teď však tu nebylo ani jediné. Vězeň je sebral a snědl. Také se mu podařilo chytit několik netopýrů; snědl je celé, jen drápky z nich zbyly.
Ubohý nešťastník zemřel hladem. Opodál po věky pomalu ze země rostl stalagmit, tvořený kapkami vody dopadající naň se stalaktitu nad ním visícího. Nešťastný zajatec ulomil stalagmit a na zbylý pahejl umístil kámen, do něhož vyhloubil mělký otvor, by se v něm sbíhaly drahocenné kapky — s hroznou pravidelností hodin dopadala každých dvacet minut kapka po kapce — malá lžička vody za čtyři a dvacet hodin. Tato kapka dopadala, když se pyramidy stavěly; když padla Troja; když město Řím zakládali; když Kristus byl ukřižován; když Dobyvatelem založena byla Britská říše; když Kolumbus plavbu
