Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/259

Tato stránka byla zkontrolována

dost! To není ještě ani milliontina všeho, co mne stihlo! Dal mne zmrskat! — zmrskat před žalářem, jako otroka! — před celou osadou! Zmrskat!! — rozumíš, co to znamená? Ušel mi; umřel. Však na ní si musím zchladit svou žáhu!«

»Ach, nezabíjej ji! Nečiň toho!«

»Zabit! Co pak jsem řekl, že ji zabiju? Kdyby on byl na živu, jej bych zabil; ji však nikoli. Chceš-li se na ženě pomstiti, nesmíš ji zabit — kde pak?! to si musíš spíše všimnout její tvářičky. Tak ku př. rozřezat nozdry — vruby nadělat na uších jako svini!«

»Pro Boha! vždyť to je — —«

»Nech si jenom pro sebe svoje náhledy! Bude to tak nejlépe. Přivážu ji k posteli. Vykrvácí-li, bude to moje vina? Ostatně bych se pro ni mnoho nefňukal. Kamaráde, musíš mně býti v té věci nápomocen — proto jsem tě vzal s sebou, — sám bych to nedokázal. Zradíš-li mne — zabiju tě! Rozumíš? A zabiju-li tebe, zabiju také ji — a potom bude, tuším, těžko sháněti svědectví!«

»Musí-li to býti, tedy pojďme! Čím dřív tím líp — Třesu se hrůzou —«

»Teď abychom to udělali? — když má návštěvu? Poslechni — začínám tě mít v podezření. Ne, ne, musíme čekat, až zhasnou světla — nemáme na spěch.«

Frantík tušil, že nastane mlčení po těchto