Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/190

Tato stránka byla zkontrolována

knihu. — Nikdo se nepřizná. Pak se bude — jako obyčejně v takových případech — ptáti jednoho po druhém a až se dostane k pravé hříšnici, na první pohled ji pozná. Holky vždycky očima se prozradí. Nedovedou se přetvařovati. Bude bita. Rebeka Thatcherova ocitla se tentokráte zatroleně v úzkých a není pro ni vyváznutí.« Tom chvilku rozjímal, a potom prohodil: »Ale aťsi; přála by mně takový výprask; — ať to také zkusí!«

Tom odebral se pak ke hlučícímu zástupu školáků. Brzy na to přišel pan učitel a začalo vyučování — Tom nevěnoval tuze mnoho pozornosti učení. Chvilkami pokradmo okem mrskl v oddělení děvčat; tvář Rebeky ho znepokojovala. Ostatně, proč by jí litoval; a přec co jiného mohl pro ni učinit? O nějaké jásavé radosti nemohlo se tu mluvit. V tom však došlo na Tomův slabikář a mysl jeho na drahnou dobu zaujala vlastní jeho osoba. Rebeka vyrušena byla ze zádumčivé své snivosti a se značným zájmem přihlížela tomu výjevu. Tušila, že Tom ani svým prohlášením, že si nerozlil na slabikář inkoust, neujde výprasku; a nemýlila se. Zapírání, jak se zdálo, osud Tomův ještě zhoršilo. Rebeka myslila, že se bude radovati z jeho neštěstí, a namlouvala si, že se raduje, vskutku však měla přec trochu jiné pocity. V okamžiku, kdy se vedlo Tomovi nejhůře, již již chtěla vstáti a prozraditi Alfreda Templa, odolala však pokušení a proti své vůli mlčela, neboť: »On na