čící sojka kmitla se v letu jako paprsek modravé záře, a usedla na větevku skoro v dosah jeho rukou, naklonila na stranu hlavičku a s nyjící zvědavostí zahleděla se na cizince; šedá veverka a velká jakási šelma z rodu lišek pobíhala opodál a sedala chvílemi důvěrně pohlížejíc na chlapce, neboť divoká ta zvěř patrně dosud ještě neuzřela lidského tvora, a snad ani nevěděla, má-li se ho báti čili nic. Celá příroda procitla již ze spánku; vše se hýbalo životem, na všech stranách prokmitaly dlouhé paprsky sluneční záře hustým stromovím a několik motýlů se zatřepetalo vzduchem.
Tom vzbudil druhé piráty; všichni odběhli s hlučným jásotem a ve chvilce shodili šaty a honíce se vespolek, dováděli v mělké, průhledné vodě bílé písčiny. Netoužili již po malé osadě dřímající v dálce za velebnou hladinou vodní. Těkavý proud či snad nepatrné vystoupení řeky odtrhlo jejich vor, to však je právě těšilo, poněvadž tím jaksi spáleny jsou mosty mezi nimi a civilisovaným světem.
Do svého ležení vrátili se ku podivu občerstveni, spokojeni a hladovi; a brzy zase zaplápolal polní jejich oheň. Frantík nalezl na blízku pramen čisté, studené vody; hoši si urobili číše z velikých dubových a kaštanových listů a zdálo se jim, že tak voda, oslazená divokým půvabem lesů, dobře jim nahradí kávu. Pepík krájel k snídaní maso, Tom a Frantík mu však řekli, by se chvilku zdržel; i vyhledali na
