Stránka:MAY, Karl, Kutb.pdf/8

Tato stránka byla zkontrolována

miluje a často mně připadalo, jakoby měl něco na srdci, co by mně rád svěřil, zdráhá se však začíti.

Z různých jeho otázek, jimiž záhadné ono „něco“ ovíjel, soudil jsem záhy dost, že se jedná o cosi lékařského, ale že jest mu těžko hovořiti o tom. Kdyby ženat býval, byl bych soudil, že se jedná o jeho harém.

Konečně, večera kteréhos, přinutil se ke sdílnosti, ale přímo se přece nevyslovil, nýbrž kormidloval oklikami ku břehu.

„Zase jsi se dnes ničeho nedověděl o Musovi effendim?“ začal nenápadně.

„Ne.“

„Ani o své bedně?“

„Ještě méně“

„Ben Musa effendi jest snad přece zlodějem.“

„Není. Jest naprosto ctihodným mužem.“

„Mohl tedy bednu nechati, kde byla.“

„Jak by ji byl mohl svěřiti cizím lidem?“

„Mohl říci tedy při odchodu, kam jde.“

„Nejspíš měl důvody zamlčeti to. Ještě ti Kutb, vševědoucí duch, nesdělil pranic?“

„Ne“

„Tomu se divím, neboť jsi jeho miláčkem a on jest vševědoucím.

„Ano, effendi! Všecko ví a všecko zná; ale snadno se dá vysvětliti, proč mlčí.“

„Nuže, proč?“

„On jest pouze pro pravověrné moslemíny, ale ty’s křesťanem“

„To není hezké od něho. Kdybychom my, křesťané, v podobné duchy věřili, jistě by nečinili rozdílu se svým dobrodiním mezi námi a vámi.“

„Jakže? Nevěříte v duchy?“

„Ne“

„Vy tedy ani nemáte Kutba?“

„Ne!“

„Podivuhodná věc! Vy, křesťané, jste přece jinak takovými chytráky a zvláště ty, effendi, jsi vycvičen ve všech vědách, byl’s