kdo z nich kdekoli, v nejzápadnějším cípu Sahary nebo v Číně; zná je vesměs a jest všem povědom, byt ho nikdo z nich neviděl.
Chce-li se objeviti zřetelně a hmotně, béře na sebe podobu žebráka, jenž jest jeho služebníkem a důvěrníkem. Lze si tedy pomysliti, jak důležitým a drahocenným jest stánek žebrácký u brány Zuvajlech! Eš šáhat nebyl by ho dobrovolně vydal nikomu a byl by se svými konkurenty sváděl o něj boje na smrt.
Neprošel tudy ani jediný moslemín, jenž by se nebyl modlil Fatha, první a úvodní suru svatého el koranu. A měl-li kdo nějaké přání, žádost či prosbu na Kutba, zastavil se zde a provolával ji hlasitě, prosebně – čímž se dopídil žebrák mnohého tajemství, které by jinak bývalo hluboce v duši zavřeno.
A takový veledůležitý muž byl trnem v naší růži! Přicházel každého večera tak jistě, jako večer sám, kouřil strašlivý tabák, neb žvýkal s blahým požitkem česnek, při čemž vyprávěl o všemožných věcech, jenom ne o Kutbovi, o němž bych se byl rád dopídil něčeho podstatnějšího. To bylo jeho úředním a obchodním tajemstvím. Voněl všemožnými vůněmi, jimiž lze žebrákům voněti a nehodil se nikterak do našeho čistého příbytečku, ale přes to vše byl hospodářem trpěn a hospodář pravidelným návštěvám jeho již zvyknul.
Byl jsem mu také povědom, neboť jsem druhdy, kdykoli jsem procházel branou Zuvajlech, házel do čepice dárky a protože jsem se šatil po evropsku, divil se mým darům a zapamatoval si mou tvář. Setkav se poprvé se mnou v nejnovějším bytě, divil se velmi a tázal se, proč takový effendi jest nucen bydleti u „muže čistoty“.
Nemaje důvodu zamlčovati mu něco, pověděl jsem mu pravdu a žebrák slíbil, že se otáže Kutba, kam zmizel ben Musa effendi a kam zmizela má bedna.
Ale pak míjely dny a večery, aniž vševědoucí duch za dobré uznal dotaz žebrákův zodpověděti. Považoval jsem to za neodpustitelnou bezohlednost ani tak ne vůči mně samému, jako vůči žebrákovi, jenž byl přece jeho sluhou a důvěrníkem.
Plné dva téhodny minuly, aniž jsem po Musovi effendim byť jen sledu nalezl; osud mne za to odměnil tím, že mi věnoval čím dál větší přízeň žebrákovu; pozoroval jsem, že mne eš šáhat vždy více
