Stránka:MAY, Karl, Kutb.pdf/46

Tato stránka byla zkontrolována

„Váš hošík Armand nejspíš jest v Kairvanu.“

„Probůh! Myslíte?“

„Nejen myslím, ale skoro bych přísahal, že tam byl zavlečen.“

„Ale proč a zač zrovna do Kairvanu?“

„Aby svému lupičovi dopomohl k věčné blaženosti v ráji.“

„Nerozumím tomu!“

„Znám to náhodou. Byl jsem totiž v Kairvanu, kam nesmí žádný jinověrec a zvláště křesťan ani nohou páchnouti, nechce-li života pozbýti. A také jsem tehdy jen tak tak vyváznul se zdravou kožešinou.

Velitel posádky kairvanské považoval mne za mohamedána a důstojníka a hovořil se mnou mnoho o poměrech kairvanských. Město jest vlastně posvátnou osadou poutnickou, velmi vzdálenou od Mekky, kam každý moslemín má aspoň jednou v životě putovati.

Kdo tak učiniti nemůže, vykoupí sobě věčnou blaženost v ráji Muhamadově také tím, že získá pro islam duši dítěte nevěřících rodičů. Neslyšel jste nikdy, mnoho-li hochů židovských zmizí do roka v Marokku, Alžíru a Tunisu a mnoho-li dětí jest unášeno obyvatelstvu severní Sahary?“

„Nikoli.“

„Tito chlapci uloupení přijdou do školy slavné mečety Okba, kde jsou vyučování v islamu a cvičí se jednak pro službu při mečetě anebo pro imamství (misionářství). Kdo přivede do školy takového hocha, zachraňuje Allahovi lidskou duši, čímž sobě zjednává odpuštění hříchů a zabezpečuje si ráj.“

„Aby do toho — — —! A vy myslíte, že byl můj Armand dopraven do takové duševní přelejvárny?“

„Skoro jsem o tom přesvědčen.“

„Máte nějaký důvod pro tuto domněnku?“

„Ano. V celé oblasti severní Afriky zakořenil se zvyk, že každý, kdo vychází na loupež nevěřících dětí, zamlčuje své vlasní jméno a kmen a označuje sebe jako ben Nefad z kmene Mahad. Protože se tak stalo i ve vašem případě, tedy tvrdím, že byl váš synek zavlečen do mečety Okba v Kairvanu.“

Francouz mne uchopil za obě ruce.

„Monsieur, děkuji vám, děkuji vám z celého srdce!“ zvolal,