Stránka:Klášter Bl. Anežky Přemyslovny a obnova jeho.pdf/5

Tato stránka byla zkontrolována
4


nejblíže příbuznému řádu menších bratří sv. Františka. Za tou příčinou připojila k budovám kláštera panenského druhý klášter mužský s druhým kostelem sv. Panny Barbory, který stojí na východní straně kostela sv. Františka a průčelní stěnou svou západní spojen jest s klášterem panenským, odkud nádherným portálem do druhého tohoto kostela se vcházelo. Klášterní stavení menších bratří stálo východně od kláštera jeptišek a severně od konventní síně a kostela sv. Barbory. Také mužský klášter měl malý ambit, refektář s kuchyní vedle něho a nad kuchyní světnici guardianovu, síň a dvě malé komory pod ní, okolo kterých se přicházelo k síni letní, hraničící s domem pro čeládku guardianovu, vedle něhož byl dvůr se studní a s malou zahrádkou před dveřmi. Jelikož jmenovaný klášter mužský roku 1251 již stával, byl Anežkou zbudován hned anebo brzy po dostavění kláštera panenského. Ostatně stavitelský sloh kostela sv. Barbory zřejmě tomu nasvědčuje, že počato se stavbou jeho ne-li současně, dojista v krátké lhůtě po skončené stavbě kostela sv. Františka, v němž mnozí mužští i ženští členové královské rodiny Přemyslovské pohřbeni jsou, zejména též již král Václav I. (roku 1253) a sestra jeho Anežka, zakladatelka obou klášterů (roku 1282).

První velká pohroma potkala oba kláštery r. 1420, když po bitvě na Žižkově Táboři pustili se na boření klášterů. Tehdáž jeptiškám bylo vystěhovati se do kláštera sv. Anny na Starém městě, kdežto bratři bezpochyby již dříve opustili město. Klášter sv. Františka byl sice ušetřen, budov však použito jest za zbrojnici děl a praků, nějaký čas bily se zde také peníze z kalichů a monstrancí pobraných a slitých. Jednotlivé části budov dány v nájem, některé pak a to zejména část kláštera mužského i prodány. Po skončených válkách vrátily se sice jeptišky asi po r. 1436 od sv. Anny do kláštera svého, pro nedostatek důchodů byl zde však na dále jen skrovný počet panen přijímán. Vrátivší se pak členové kláštera mužského vyžádali si r. 1445 odporučovací list od administratora arcibiskupství Pražského, Václava z Krumlova, k vyššímu duchovenstvu, k šlechtě a jiným stavům s žádostí o almužnu, kterou sbíral bratr Jan na obnovu a zvelebení kláštera sv. Barbory.

V napotomních zmatcích náboženských jeptišky skoro vymřely. Jen několik zde posud pozůstalých přesazeno jest do kláštera téhož řádu sv. Kláry v Panenském Týnci. Klášter menších bratří byl pak již úplně opuštěn. Když tudíž král Ferdinand I. zřizoval v Praze katolické učení, nabídnul Jesuitům za tímže účelem klášter Dominikánů u sv. Klimenta, anebo dle libosti klášter bl. Anežky. Když Jesuité klášter sv. Klimenta si zvolili, postoupen jest klášter bl. Anežky Dominikánům, kteří se sem přesídlili začátkem roku 1556. Noví držitelé však na rozmnožení důchodů svých rozkouskovali stavení kláštera menších bratří, postoupivše částky poplatníkům k vystavění malých