Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/59

o život již připraví tě zejtra,
jako mne dnes prozradila tobě!
Pojmi raděj, králi, sestru moji,
sestru moji milou Jevrosimu;
ona tobě věrna bude povždy,
junáka ti, jako ty jsi, zrodí!“

Takto vece vojevoda chrabrý,
takto vece, se světem se loučí,
bohu chrabrou duši svou poroučí.

A hle, jedva vojevoda skonal,
hradu hned se vrata otevřela,
ze vrat Vidosava vystoupila,
Vukašina krále uvítala,
do bílé ho věže pěkně vedla,
za zlaté ho stoly posadila,
vínem, vodkou, jídly všelikými,
lahůdkami hojně pohostila.

Hradu po tom v zbrojnici se brala,
ze zbrojnice Momčilův pak oblek,
Momčilovy přinesla mu zbraně.

Hleďte, jaká však tu podívaná!
Momčilu co po kolena bylo,
Vukašinu po paty se smýká;
Momčilova čepice co byla,
Vukašinu po ramena padá,
Momčilův co střevíc ondy býval,
Vukašinu na obě dvě nohy;