Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/43

Vyslyšev král Vukašin tu zprávu,
stavitele povolal hned Ráda,
Rádo ihned tři sta svolal mistrů,
a jali se budovati zase.

Avšak — mistři staví, víly boří;
zdvihnout z hloubi nedají jim základ,
neřkuli pak zbudovati Skader.

A z hor zase ozývá se víla:
„Bláhový jsi, Vukašine králi,
že se moříš, statků promrháváš!
Nevyzdvihneš, králi, základ z hloubi
neřkuli bys dostavěl kdy Skader!
Tři jste rodní bratří, a ve dvoře
každý z vás má milou věrnou ženu; —
která zejtra na Bojanu přijde,
k mistrům přijde, přinese jim oběd,
tu vy vemte, zazděte ji v základ,
jinak základ z hloubi nezdvihnete,
ni do smrti Skader dostavíte!“

Zjevení to král když mile zaslech’,
rodných ihned zavolal dvou bratří:
„Slyšte, bratří moji, pozorujte,
z hor co právě zjevila mně víla, —
základ z hloubi že prý nevyzdvihnem,
ni do smrti postavíme Skader!
A pak víla dále ještě řekla,
tři jsme rodní bratří prý, a každý
milenou že ve dvoře má ženu;