Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/172

Tato stránka nebyla zkontrolována

zlata stupni do všech nebes, slavný kmete, slunce žarné na východě, zdobo světa,

jenž jsi úctou všeobecnou po všech krajích, po všech obcích honosil se, a my tebou! Nežt! Vždyť tam svých statků najdeš, blaženci náš, kmenn svého vznešeného výtečníky,

rodu svého pobožného velebníky,

kraje svého proslulého náčelníky!

Abych všechny po jmenn je jmenovala ?

Na úsvitě kdybych časném začínala,

do západu slunka v jednom počítala,

slavnou jmén jich řadu přec bych nesčítala ! Za to ale to tě, brachu, snažně žádám,

až tam půjdeš těmi hrady, — sám ty hrade! — Těmi hrady neznámými, — žal mne svírál — a se s bratry sejdeš svými, hvězio boje,

a se dáte mezi sebou do hovoru,

— sokolů to vzácných bude krásný věněc,

oni tobě, ty jim na čest, statný rode,

neboť vždyckys bratrem býval nade bratry! — připomeň jim všem seč můžeš nejdůtklivěj,

že jim dvory, obrostly ach žalu trním!

Pročež aby zas k nim jednou zavítali, abychom je objímali, častovali,

těšili se s nimi, S nimi rozprávěli,

na velikou žalost naši zapomněli.