Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/150

anadolské hory se džinskými
sražejí se, pod klášterem z tvrdé
ze skály se pramenové proudí,
ze skály se proudí, a ležení
turecké vše zaplaví tak náhle,
že jim koně neujde ni muže!
A v tom černým nebesa již mračnem
zatažena, — s prolomených nebes
hustá mha a kamení se ssuje
a co Turků v ležení, v tu chvíli
pobiti tím kamením jsou všichni,
aniž není, kdo by zprávu podal,
kterak bídně zahynuli druzí,
kromě dvou, již jen jen smrti ušli
do kláštera utekše se honem, —
a to Omer-Ćehajićů vezír,
a stambolský v patách za ním žoldan!

I byl rád by pokřtít dal se žoldan,
i byl rád by pokřtil jeho Sava;
obával se ale, aby církvi
nevzešla snad jaká z toho nesnáz.
Upsal tedy obětí se značnou
monastýru Vilindaru žoldan,
každým rokem na svatého Dmitra
sto ok vosku správně že tam pošle.

A tak slova do slova se stalo;
zachovej nám pán bůh hospodáře!