Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/146

Tato stránka byla zkontrolována


tak báň jeho mezi hrady svítí;
s báně v dáli zlatý prapor vlaje,
pod ním ležet černého zříš zmaje,
pod ním leží, ke Stambolu číhá
vždycky hotov pohltiti Turky!“

Myslí jeden, kořist že je jista,
myslí druhý, že je nebezpečna;
Svadili se, k žoldánu se brali,
náhled každý svůj mu vykládali.

Slyší žoldan, zda co řekne paša,
naslouchá, co k tomu poví vezír;
pašovou pak řečí povrhuje,
vezírovu sobě oblibuje,
tábory hned vojska troje zdvihne,
na Horu jim v čele Svatou táhne,
pod Horou si polem s nimi lehne,
polem jedva lehnul, bez prodlení
do kláštera posly kvapné pošle,
bez odkladu aby v tuto chvíli
pod stan Savu přivedli mu mníška.

I skočili poslové hned kvapní,
na horu se brali, ve chrám vpadli; —
a hle s třemi sty tu kaluděrů
liturgii právě Sava pěje!

Poslové což pašovi kdy zřeli,
z chrámu páně za tím ustoupili,
před chrámem, až liturgie páně
odbude se, slušně posečkali.