Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/93

Tato stránka nebyla zkontrolována

Rozvodnice.

Dva jsou rostly podlé sebe chvoje,
mezi nimi s tenkým vrškem jedle:
nebyly to zelené dva chvoje,
aniž byla s tenkým vrškem jedle;
dvé to bylo vlastních bratří rodných,
jeden Pavel a pak druhý Radul:
mezi nimi Jelice, jich sestra.

Velmi bratři sestru milovali,
veškeru jí lásku prokázali,
posléze jí pozlacené nože,
okované stříbrem darovali.

Ty když shlédla Radulova mladá,
švakrové je tuze záviděla,
Pavlovy se ihned choti ptala:
„Švakrová má, řádem božím sestra
O nějakém zda víš o koření,
jež by hněvem roznícelo duši?
Ráda rozvedla bych sestru s bratrem!“

K čemuž ale Pavlova jí mladá:
„Chraniž pán bůh, švakrová má milá!
Neznámť, sestro, koření já žádné,
jež by hněvem roznícelo duši!
Bych i znala, neřekla bych přece,
neboť já též milého mám bratra,
jenž mi lásku proukázal mnohou!“