Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/70

Tato stránka nebyla zkontrolována

Panna prsten pěkně vzala,
na prst nastrčí:
„Teď, miláčku, můj prstýnku,
teď budeme sví!“


Sčítání.

Panenka se svatě zaklínala:
„Do smrti se nevdám!
A třeba se přece jednou vdala,
na koně nesednu!
A třeba si přece jednou sedla,
s koníka neslezu!
A třeba přec jednou s koně slezla,
do dvora nevstoupím!
A třeba tam přece jednou vešla,
věnčiti se nedám!
A třeba se přece dala věnčit,
k milému nesednu!
A třeba bych přece k němu sedla,
k milému nelehnu!
A třeba bych přece k němu lehla,
že ho nepolíbím!
A kdybych ho přece políbila,
nebude má vina,
bude vina jenom mé matinky,
že mne k tomu vedla!“