Tato stránka byla zkontrolována
Z hradu ji chlapec uviděl,
jablkem po ní uhodil:
„Panenko krásná, děvenko!
Spadlo ti rouško, zdvihni ho!
Smekly se vlasy, podvaž je!
Trousí se perle, seber je!“
A na to jemu má milá:
„A ty jsi, chlapče, ze hradu?
Odměn si na mně vyděláš!
Mámť já bratříčka krejčího,
nové mně rouško ušije;
mám já sestřičku švadlenu,
ona mně perle navleče;
mám já matinku laskavou,
ona zas vlasy učeše,
pletence k fesu zaplete,
kadeře k tváři přičeše!“
4.
Chytejte se houžve tenké,
tenké, tenounké,
ať to víme, která, s kterým
líbat se bude!
Držte se tenounké houžve,
tenké, tenounké,
ať to víme, která s kterým
blažená bude.
