Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/36

Tato stránka nebyla zkontrolována


nezmámila, nešťastnice,
hochy bídné,
hochy bídné, nešťastnice,
jaký já jsem,
který nemá, nešťastnice,
ni dvě grešle,
by se napil, nešťastnice,
černé kávy,
anebo měl, nešťastnice,
na pálenku!

Odročeno.

Jal se bodrý mládec namlouvati,
oblíbil si přespanilou pannu;
nejvhodnější dobou chodí za ní,
za růží i fial rozkvetání.
Přespanilá panna, jen že mladá,
bodrý junák mládec, jen že starý.
A nad všecko světa oblažení
rád by od ní — jenom políbení;
avšak ona jemu odpovídá:
„Měj jen drobet strpení, můj milý!
bez toho co neviděti umřeš —
od srdce pak políbím tě ráda!“