Snadno vzdorovati.
Jdi, panenko, sestro přemilého,
jdi, a pěkně pozdrav bratra svého,
ode mne ho pozdrav na stokráte,
stokrát také líbej třebas za mne,
a že ptát se dávám, vyřiď jemu,
proč, když nemá příčinu, se hněvá.
Já, vyřiď mu také, nezapomeň,
já že na něj dávno nehněvám se,
neboť nemám, proč bych hněvala se.
Nemyslím si na něj, dobře mám se.
Po horách dost lučin nesečených,
na světě dost hochů neslíbených;
není zlata, aby se mu stalo,
by se zlatníka mu nedostalo!
Čengičova Fatma.
Vyšívalo třicet krásných dívek,
mezi nimi Čengičova Fatma.
V bílé ruce zlatou metlu drží
a tou metlou dívky v ruce šlehá:
„Vyšívejte, dívky, vyšívejte,
po junácích okem neházejte,
neboť, bůh ví, není jim co věřit!
Pokud líbají, to rádi mají,
ctí a věrou vám se zaklínají;
když se nalíbali, rádi měli,
