Tato stránka nebyla zkontrolována
proto, že tak často k vám přicházím:
ještě častěji bych chodil k vám!
Až by posléz matka vyhnala tě,
a do dvorů našich zahnala tě!
Loučí se mlčky.
Žal mne svírá, rovino ach, svírá,
tebou když se milý odebírá;
neboť ani „s bohem“ mně nedává!
Čepici jen do očí si stáhne,
černé oči k zemi jenom sklopí,
ruku mlčky na srdce si vloží.
Ale nač se proto sužovati?
Stáhne-li si čepici do očí,
toť, jak řek’ by: „S bohem, můj miloušku!“
Černé oči poklopí-li k zemi,
toť, jak řek, by: „Nad oči mně’s drahá!“
Na srdce svou položí-li ruku:
„Mimo smrt nás nerozvede žádný!“
Útočiště.
Šla pěšinkou Sávka Srškyňanka,
nožkou jenom tančí, kyčlí kroutí,
v ruce nosí z rozmariny proutí, —
pak aby se nezbláznili hoši!
