Avšak tomu Fata vysmívá se,
na rámečku pilně dál vyšívá.
Mujo odtud zahanben se klidil,
horami a lesy mrzut bloudil,
až pak zprávy o pašeti pánu
té se posléz doslech’, že prý stan svůj
na Rakytné na rovině rozbil,
kdež prý lidu k němu tam dochází,
špahův též i agův velké množství.
K němu též bral pastoušek se Mujo,
poslušnou svou poklonu mu složil,
kolena, lem u kabátu líbal.
Paša Muju milostivě přijal,
jak a co, se laskavě ho tázal:
„Jak se daří, pastoušku, ti, Mujo?
Pásal-li jsi také v Hercegovsku?
O dvorci-li víš tam Ljubovičů?
Jak pak svědčí devíti tam bratrům?
Jsou-li zdrávi, veseli a bodří ?“
O čemž Mujo tu mu dava zprávu:
„Ovšem že i v Hercegovsku pásal!
O dvorci též vím tam Ljubovičův!
Dobře svědčí devíti tam bratrům,
jsoutě zdrávi, chvála bohu, všickni;
veseli však, aby byli, — nejsou!
Neboť bratřím jediná je sestra,
ta pod pasem s pacholetem chodí,
s pacholetem pašete Bosanska!“
Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/137
Tato stránka nebyla zkontrolována