Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/49

Tato stránka byla zkontrolována


„Kdybych já věděla,
kde najdu člověka,
člověka věrného,
srdce upřímného,
že bych mu svěřiti
mohla své neštěstí!

Ach, kdybych věděla,
kde najdu člověka,
človíče dobráče,
nežvastu, nezrádce,
ráda mu dala bych
všechny své klenoty!

Však není, ach, není,
lidské pokolení,
že by neklamalo,
věry nelámalo!
Ještě se nezrodil,
kdoby neprozradil!“

Jáť tehdáž slovům těm pramálo rozuměla, i šla jsem po zvuku, abych zvěděla, odkud a od koho pochází.

Než ještě jsem se hluboko do houští nebyla pustila, když jsem spatřila stařičkou babičku, jež oděna v roucho docela blankytné,