Tato stránka byla zkontrolována
49
On.
Věru, není poprvé to nyní,
co mne postava ta okouzlila!
Tenkrát sluncem všechněch sluncí byla
ve slavnostně ozdobené síni.
Ona.
Těší-li tě, možno dál by předl
mnou ten žert se, jak by skutkem býval:
s beder hedbáv nachový jí splýval
tenkráte, kdys poprvé ji shledl.
On.
Není možná, to že's vymyslila!
Duchové-li ti to vyjevili?
O tom šperku nic ti nesdělili,
o perlích, jež hledem zahanbila?
Ona.
Toto jedno jsem se dověděla:
že ta kráska, stydliva, se znáti,
v naději zas tebe uhlídati,
mnohé zámky vzdušné vystavěla.
On.
Vždyť mne světem všecky větry štvaly!
Cti a zlata chtěl jsem dostihnouti!
Blaze mi, když na konci své pouti
nalézám ten obraz dokonalý!
