Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/53

Tato stránka byla ověřena
Píseň.

O neklň mému odchodu!
Jsem lupen, který podzim svál;
i pták má svoji svobodu,
jen já od Tebe musím dál!

Co z jara květin v údolu,
v mém srdci pučí nadějí —
ó kéž v Tvých retů plápolu
na zlaté plody vyspějí!

Večera mlhou tajemnou
hle, září hvězda jedinká —
ó kéž tak plane nade mnou
Tvá mojí lásky vzpomínka!