Stránka:Homéros, Hynek Jaroslav Mejsnar - Homérova Batrachomyomachie, čili, Žab a myší vojna - 1877.djvu/9

9

rozhořčen pro synáčka Hryzochleb a řečniti jal se:
„Bratři milí! byť i já jediný mnoho pohrom utrpěl[110]
od Skokanův, přec všem zhotovína je sudba přehořká.
Jsem to nyní nebožák, jenž pozbyl tří urozencův:
sic prvního totiž zardousila zachvátivši
Kočka, vrah úhlavní, lapnuvši jej otvoru zevně,
zas tu druhého lidé ukrutní vehnali na smrť[115]
novějším uměním, dřevěné vynalezše vnadidlo,
ježto zovou Pastí, tu Myší hubitelku proradnou.
Ten co třetí byl můj přemiláček a matky počestné,
Roztahubák utopil jej do prohlubně zatáhnuv.
Ajta herež! se zbrojmež a hrr na ně branně vytáhněm,[120]
vykrášlíce si háv oružím oupravnořemeslným.“
Takto praviv předolal vše řečí, že se do zbroje vrhli.
A věru Myšky brnil pak Arés, ten války starosta.
Škorně tudíž nejdřív připodobnili, vejpoli na dvé
slupky zlomivše bobů zelených obkládali lýtka,[125]
jež po celou sami noc přičinivše se zohlodali jsou.
Rákosinou prodětých ze kožek měli pláty krunýřné,
jichžto ze kůže kotí stažené obratně nadáli;
štítem byl středopup svítilnice, tehdy ratištěm
jehlice dlouhánská, plod Arévův číroželezný,[130]
přílbou na skráních byla pak šešulinka cizerny.
Ve zbroji takto Myší stál voj. Jak to znamenal pak
rod Žabovic, z vody ven vybředli, na místo na jedno
se shromadivše kruté radu valnou sebrali války.
Jakž oni rozvažujou, zkad zpoura ta, ký-li to poplach,[135]
věstník zblízka přibyl, v ruce třímaje berlu velebnou,
Karhanolízoň, syn Sýrodlaba velkoduchého,
nález války krutý opovídaje, a mluvil oustně:
„Hej Skokané! mě po vás Myši poslali vyhrožujíce,
bych hlásal vám: ozbrojovať se do války do půtky.[140]
Kurkožerouta totiž na vlnách zřeli, jejžto zabil jesť
Roztahubák král-pán Žabovic. Harcujte do bitky
kdožkoli vás Skokanů v bohatýry zrodiv se vyrostl.“
Takto praviv prohlásil: opověď v úši pronikši