Stránka:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu/442

Tato stránka nebyla zkontrolována



Dudácká.

Zadudej, dudáčku, zadudej,
nebo mi ty zlaté dudy dej!

»Než bych já ty zlaté dudy dal,
radši bych ti na ně zadudal.« 

Zadudej, dudáčku, jak umíš,
však ty tomu dobře rozumíš.

»Kterak pak bych dobře zadudal?
Ještě jsem pivíčka nebumbal!

Až já se pivíčka nebumbám,
potom teprv dobře zadudám.«

Tamt. 288 (201).


Český Diogenes.

Blaze tomu, kdo nic nemá,
nestará se, kam co schová.

Směle lehne, směle vstane,
žádný mu nic neukradne.

Tamt. 420 (13).


Divoká kačena.

Kačena divoká
letěla s vysoka,
přišel na ni střelec,
střelil ji do boka.

Urazil jí křídlo
a pravou nožičku,
smutně zaplakala,
padla na vodičku.

»Ach Bože můj milý!
Už jsem dolítala,
už jsem těch svých dětí
tady zanechala!

Moje drobné děti
nedělají škody,
plynou po Dunaji,
napijou se vody.«

Tam. 445 (225).


Vzpomínky.

Překrásné hvězdičky,
jak jste vy maličky!
Což jste vy mne těšívaly
ty noci celičky!