Stránka:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu/131

Tato stránka nebyla zkontrolována

Boleslav Jablonský

(vlastním jménem Karel Eugen Tupý) nar. v Kardašově Řečici dne 14. ledna 1813 a zemřel jako probošt kláštera Premonstrátek na Zvěřinci u Krakova dne 27. února 1881. Jeho Básně (z roku 1841) těší se stálé oblibě a mnohokrát vydány znovu. Některé zpěvem zobecněly. (Sličný máj, Zpívej zpívej, tak voláte a j.)

Tři doby v zemi české.

=1.

Byl jednou čas, kde krásné Čechův jméno
tak slavně znělo v uších národů,
že od celé Evropy bylo ctěno
co jméno rekův, chrabrých vojvodů.

Byl jednou čas, kde každý hrdým býval
tím krásným, slavným, mocným jménem Čech;
kde české vlasti syn se honosíval,
že ctitelem jest věd a uměn všech.

Byl jednou čas, kde sladké slovo české
s výsosti trůnu slavně znívalo,
kde slovo to v harmonii nebeské,
v palácích knížat se ozývalo.

Tenkráte cítil Čech, že Čechem jesti,
tenkráte hájil kmene svého čest,
tenkráte kvetlo v zemi lvově štěstí,
jemuž lze jen při lásce k vlasti kvést.

II.

<poem> Však ten čas minul. Nepříznivá doba nastala jest českému národu, sil jeho mravních zmocnila se mdloba, on klesl sám v duchovní porobu.

Čech přestal vlast, svou matku milovati, on sebe sám přestal si vážiti; on přestal na své otce vzpomínati, jich hodným být, přestal se snažiti.