Stránka:ERBEN, Karel Jaromír - Prostonárodní české písně a říkadla.pdf/434

Tato stránka nebyla zkontrolována


(Nápěv 505.)

Pásla ovčičky
v zeleném háječku,
pásla ovčičky
v černém lese;
já dycky: dupy dupy dup!
ona zas: cupy cupy cup!
houfem, ovčičky,[1]
seberte se!

Z Klatovska. — Tanec „Dupák“; při slovech „dupy dupy dup! cupy cupy cup!“ dupají.


225.

Pasačka.

(Nápěv 481.)

Pásla ovce,
padla s kopce,
padla do rokle široký;
pásla berany,
padla do jámy,
padla do jámy hluboký.

Z Táborska.


226.

Ovčáci.

(Nápěv 288.)

Tam hle je háječek,
tam hle je roveň;
pasou tam ovčáci,
mají tam oheň,
na ohni kotel,
na kotli ovci:
kůži už prodali
židovi do vsi.

Z Prachenska.


227.

Pasáci.

(Nápěv 480.)

Slunéčko zachází
za hory:
pasáci pečou
brambory.

Sluníčko zachází
za kostel:
pasáci lezou
na postel.

Z Táborska.


228.

Ovčáka ráda.

(Nápěv 541.)

Na louce chodila,
tři věnečky vila:
jeden sobě, druhej tobě,
třetí zavěsila.

Zavěsila je bo
na zelenou chvojku:
nedávejte mne, matičko,
chudýmu pacholku!

„Chudýmu tě nedám,
bohatej tě nechce."
Já bych ráda takovýho,
kerej pásá ovce.

Kerej ovce pásá,
ten má bodně másla,
hodně másla, hodně sýra:
s tím bych ráda pásla.

Z Klatovska. — Srov. SoS. 758; Vójc. IÍ, 243; Ol. 450.


229.

Žádost jara.

(Nápěv 789.)

Při vánoci dlouhé noci,
dlouho můžem spát;
není slyšet vlašťoviček,
jen vítr foukat:
zafoukej, větříčku, s Dunaje,
ať ta zima brzy roztaje,
ať se můžou zas ovečky
na občině pást.

Z Berounska.


230.

Slouha.

(Nápěv 744.)

Váša slouhů ten má troubu,
von si na ni troubívá;
u rychtářů maj’ Andulku,
von tam za ní chodívá.

  1. kam tě pan páter
    za mnou nese!