218.
Husy.
(Nápěv 224.)
Káče, Kačenko!
kde jsou naše husy?
„Naše husy nejsou doma,
přišla na ně velká voda,
vony se tam točí.“
Z Klatovska.
219.
Husy v jaří.
(Nápěv 714.)
Za tou naší stodoličkou,
za tou naší stodolou
sil tam sedlák jaré žito,
husy mu ho seberou.
Jdi, má milá, jdi na ně,
jdi, má milá, zažeň je:
počkej, huso chocholatá,
budeš bita ode mne!
Z Berounska.
220.
Zkažená síje.
(Nápěv 793.)
Sil jsem hrách na horách,
na dolině směsku:
přišli na ni dva jeleni,
snědli mně ji všecku.
Z Berounska.
221.
Hrách a čočka.
(Nápěv 415.)
Na horách sejou hrách,
na dolině čočku:
přijď si k nám, já ti dám
do hrníčka trošku;
do hr- do hr- do hrníčka,
že’s bejvala má holčička,
do hr- do hr- do hrnka,
že’s byla má panenka.
Z Hradecka.
222.
Ovčáci.
(Nápěv 492.)
Ovčáci!
vy jste psi:
vy jste naši vičku,
naši šočovičku
vypásli.
„Sám ty lžeš
jako pes:
nebyla to vička,
ani šočovička,
byl oves!“
Z Hradecka. — Srov. Kol. I, 329.
223.
Ovčáček.
(Nápěv 501.)
Pase ovčáček
v zeleném háječku,
pase ovčačka
v černém lese:
žeň ke mně, má milá,
panenko rozmilá!
ať potěšíme
svoje srdce.
Z Prachenska.
224.
Ovčačka.
(Nápěv 506.)
Pásla ovčičky
v zeleném háječku;
pásla ovčičky
v černém lese:
já zahoukal: Hale halihou!
a má milá zase: Hela helilou!
hej, tam pod hájem
sešli jsme se.
Z Prachenska.
