150. Po čem teče ve mlýně voda na kolo? (Po troškách.)
151. Po čem padá sníh? (Po kouskách.)
152.
Kopa ptáků
po šestáku:
po čem jeden?
(Je den — po noci.)
153.
Kdy sedlák nejčerstvěji drndává? (Drn dává — když se má k dešti, na děravou střechu.)
154.
Všechno pán Bůh stvořil;
bez čeho se narodil?
(Bez z čeho? — ze země.)
155.
Proč pan farář koňům vykydal?
(Viky dal — proto že neměl ovsa.)
156.
Proč husa nežere, když někdo ji uhlídá?
(Když jí uhlí dá)
Z počtářství
157.
Páslo děvčátko husy. Šel tudy pán a řekl: „Mnoho-li máš, panenko, těch husí? není-li jich kopa? — —
„Ba není odpovědělo děvče; „kdybych jich měla mít kopu, musilo by jich být ještě jednou tolik, polovic tolik, čtvrt tolik, tři a dvě.“ — Kolik bylo těch husí? (Dvacet.)
158. Dva pásli ovce. Ten jeden řekl:
„Ty, dej mi jednu ovci, a pak jich budu mít tolik co ty. — A druhý odpověděl: „Ne tak :dej ty mi jednu, a pak jich budu mít dvakrát tolik co ty.“ — Kolik měl každý jich ovec? (Jeden pět a druhý sedm.)
159. Šel bratr se sestrou a muž se ženou. Přišli k jabloni, na ní byly čtyry jablka. Každý si utrhl po jednom a přece tam ještě jedno zůstalo. Kterak to mohlo být? (Bratrova sestra byla zároveň ženou toho muže) Též slov.
160 . Tři chlapci šli do lesa i našli ptačí hnízdo, bylo v něm 9 vajíček. „Rozdělme se o ně“ řekl jeden. —
„„Rozdělme.““ — Každý si vzal po třech, a přece tři vajíčka ještě v hnízdě zůstaly. (Ten jeden si vzal tři vajíčka i s hnízdem.)
161. Šel jeden cestou, vedl po jedné straně vlka, po druhé straně kozu, a nesl si také zelí. Přišel k řece, kde nebylo žádného mostu ani lávky, než jen malá lodička u břehu, tak malá, že více do ní s sebou vzíti nemohl nežli jedno. Kterak udělal, aby nezůstal ani vlk s kozou, ani koza se zelím pohromadě — sic by jedno druhé bylo sežralo?
(Nejprve převezl kozu, potom převezl vlka a kozu vzal s sebou nazpět, pak převezl zelí, a konečně dojel si zase pro kozu)
