ten peče —
ten říká: dej mi kousek! —
ten odpoví: matla—matla—matlafousek!
Vařím, vařím kašičku
na tom malým rendlíčku:
ten vaří —
ten smaží —
ten peče —
ten jí —
ten říká: mrňousek — dej kousek!
Chlácholiti dítě.
Když dítě neškodné upadne nebo se uhodí a proto do pláče se dá, zpívají mu, aby se zasmálo a plakati přestalo, takto:
Kota lysá —
hrachu mísa:
kdyby hošíček sedával,
bíbátko by nemíval.
Pic, pic, pic!
nebude hošíčkovi
zase nic.
Kota lysá!
kdes běhala?
„Do kuchynky.“ —
Co’s tam dostala?
„Tři buchynky.“ —
Kdyby to děťátko sedělo,
toho by nemělo!
Leze myšička po stěně —
ač se Karlíček zasměje!
Houpati dítě.
Houpy, houpy, houpy!
kočka snědla kroupy,
kocour hrách
na kamnách;
koťata se hněvaly,
že jim taky nedaly.
Houpy, houpy, houpy:
byly všecky hloupy!
Kovaříček.
Vezme se dítěti nožička do ruky a pěstí se na patičku zlehka potlouká, přitom říkajíc:
Kovej, kovej, kovaříčku!
okovej mně mou nožičku:
až mi ji okováš,
dám ti od ní groš,
Kovej, kovej, kovaříčku!
okovej mně mou nožíčku,
okovej jí hezky,
dám ti čtyry česky;
okovej mně obě,
zaplatím já tobě:
na svatýho Víta
dám ti míru žita;
na svatýho Vavřince
dám ti míru pšenice.
St. Štěpnice 1857, str. 68.
Jak se jezdí?
Posadí chlapečka na koleno jako na koně a kolenem potřásajíce říkají:
Tak hle jedou mladí páni,
tak hle jedou staří paní,
tak hle jedou husa- husa-
husa- busa- husaři.
Jablíčka.
Když malé děvčátko dostane jablíčko, zpívá mu matka nebo chůva takto:
Já jsem malá, malička,
ráda jídám jablíčka,
když mně je tatíček koupí,
a mamička oloupí.