Stránka:Dostojevskij, Fedor, Michajlovič - Hráč.djvu/7

Tato stránka nebyla zkontrolována

případě, třeba že nejsem váš mentor, a ani si nepřeji brát na se takovou roli, přece, při nejmenším, mám právo žádat, abyste mne, takořka, nezkompromitoval …«

»Ale, vždyť nemám ani peněz,« odpověděl jsem klidně, »abych se dal do hry, musil bych je mít.«

»Dostanete je neprodleně,« odpověděl generál, začervenav se trochu, hrabal chvíli na svém psacím stole, informoval se v knížce, a vyšlo na jevo, že mám u něho svých peněz okolo 120 rublů.

»Jak to spočítáme, pravil, »musíme to převést na tolary. Tady máte 100 tolarů, okrouhlou summou — ostatek, arci, se neztratí. «

Já mlčky vzal peníze.

»Neurážejte se, prosím, mými slovy, jste tak náklonný k úrăžce … Jestli jsem vám něco vytkl, to jsem takořka vás chtěl varovat, a na to arci mám trochu právo.«

Vraceje se před obědem s dětmi domů, potkal jsem celou kavalkádu. Naši jeli si prohlédnout jakési rozvaliny. Dvě znamenité kolesky, koně co nejvelkolepější! Mademoiselle Blanche v jedné kolesce s Marjou Filippovnou a Paulinou. Francouzík, Angličan a náš generál koňmo. Mimojdoucí se zastavovali a dívali; effekt byl způsoben; jenom že generál se zdaru nedodělá. Spočítal jsem, že se čtyřmi tisíci franků, které jsem přivezl, vezma k tomu to, co oni, jak vidět, zde dovedli sehnat, mají nyní sedm nebo osm tisíc franků; toť příliš málo pro m-lle Blanche.