Slovo Dobruského ve věcech šachových bylo u nás vždy rozhodující, jeho náhledu a úsudku podrobili jsme se vždy všichni!
Vynikající měrou súčastnil se již Dobruský při vydání Kobrovy první české učebnice šachové r. 1875, dlouhá léta byl také redaktorem šachové rubriky „Světozora“ a „Humoristických Listů“, byl z prvních spolupracovníků při vydání sbírky „České úlohy šachové“ r. 1887, ještě r. 1906 ujal se i redakce úlohové části „Časopisu českých šachistů“.
Obdivuhodná byla také Dobruského dovednost řešitelská. Tak bystře rychle, lehce a jistě vniknouti do obsahu i nejtěžších problemů dovede málo kdo; ano právě ty nejtěžší — ku př. mnohatahové samomaty — lákaly ho nejvíce.
Dobruský byl též vynikajícím mistrem hry praktické; jeho duchaplná, kombinační hra zjednala mu většinu prvních cen ve dřívějších turnajích pražského klubu šachového. Není pochyby, že kdyby se byl věnoval hře praktické v té míře jako umění úlohovému, stál by asi v první řadě mistrů světových.
Význam Dobruského v úlohářství byl nejen doma ale i v cizině dokonale oceněn. V mnoha českých i mezinárodních turnajích zastával úřad soudcovský. Všeobecně uznáván jest za jednoho z velmistrů problemového umění.
V této sbírce podáváme 244 úloh. Možno, že při shledávání úloh některá nám ušla, nebyly nám všechny prameny zcela přístupny, však mohlo by se jednati pouze o několik úloh, takže sbírka podává nám úplný obraz problemové činnosti
