Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/315

Tato stránka byla ověřena


uvidíte, nebudete ani chvíli váhat svěřiti se jí. Tím jsem jist!«

»Něco takového byste mohl ihned pustiti z hlavy,« řekl Summerlee s rozhodností. »Nic na světě by mne nepřemluvilo, abych se dopustil takového bláznovství. Lorde Johne, doufám, že nebudete přihlížeti k takovému šílenství?«

»Nazval bych to zatroleně důmyslným,« řekl náš lord. »A velmi rád bych viděl, jak to bude pracovati.«

»To také uvidíte,« řekl Challenger. »Po několik dní jsem napínal mohutnost svého mozku k rozřešení záhady, jak máme sestoupiti s těchto skal. Přesvědčili jsme se, že slézti nemůžeme a že tu také není tunelu. Také nemůžeme sestrojiti nějakého mostu, kterým bychom přešli na vrchol jehlance, se kterého jsme se sem dostali. Jak jsem měl tedy najíti prostředků, které by nás dopravily dolů? Před krátkou dobou jsem prohlásil k našemu přítomnému mladému příteli, že se z gejsírů vyvinuje volný vodík. Zatím přirozeně následovala myšlenka na balon, Připouštím ovšem, že jsem byl poněkud v nesnázích a obtížích, jak nalézti obal, který by plyn obsahoval, avšak pozorování ohromných vnitřností těchto plazů mně poskytlo rozřešení oné záhady. Vizte teď výsledek!«

Při tom položil jednu ruku na prsa své roztrhané kazajky a druhou rukou pyšně ukazoval.

Tou dobou se vak s plynem nadýmal již dosti kulatě a mocně trhal svými provazy.