»Challenger!« zvolal jsem. »Profesor Challenger, slavný zoolog! Není to snad onen muž, jenž rozbil hlavu redaktorovi Blundellovi z »Telegraphu«?«
Šéfredaktor se ušklíbl.
»Ohlížíte se na to? Neřekl jste, že toužíte po dobrodružství?«
»Vše to jest prostředkem obchodu, pane,« odpověděl jsem.
»Ovšem. Nemyslím, že by byl ve všech případech tak násilným, jako tehdy. Domnívám se, že se s ním Blundell setkal v nepravém okamžiku nebo v nepravě náladě. Měl byste třeba lepší štěstí nebo více taktu, když byste s ním jednal. Jsem jist, že by zde bylo něco pro vás a »Gazetta« by to měla provésti.«
»Nevím o něm opravdu nic,« řekl jsem. »Pamatuji se jenom na jeho jméno ve spojení s policejním soudem, když Blundella udeřil.«
»Mám zde několik poznámek, jež by vám mohly býti vodítkem, pane Malone. Po nějakou dobu jsem si profesora všímal.« Vyňal ze zásuvky nějaký papír. »Zde jest souhrn zápisů, jež se ho týkají. Povím vám je krátce:
»George Edward Challenger. Narozen: V Largsu, v severní Anglii, roku 1863. Vzdělání: Akademie v Largsu; universita v Edinburku. Asistent Britického Musea od r. 1892. Asistent správce oddělení pro srovnávací antropologii, od r. 1893. Téhož roku se vzdal tohoto místa pro ostrou korrespondenci. Získal Craysto-
